Prosba za kněžství s Cantalamessou – My kážeme Krista ukřižovaného (IV.)
- Kříž se stal Boží mocí, moudrostí, vítězstvím. Bůh zvítězil, ale neodložil přitom svou slabost, dokonce ji snášel až do krajnosti.
- Ve slovech: „Otče, odpusť jim“ je obsažena všechna Boží moc a svatost.
- Jednou jsem slyšel od starého kněze: „Pokud budeš popírat vlastní slabost uděláš první krok k tomu, abys nakonec selhal!“
- Přijmout kříž vlastní slabosti a svěřit ji v pokoře Bohu znamená dám Mu prostor, aby v nás ukázal svou sílu!
4. den KRISTUS, VE SVÉ SLABOSTI UKŘIŽOVANÝ, Z BOŽÍ MOCI JE ŽIV
Písmo svaté:
Což bych se tě, Efraime, mohl vzdát? Mohl bych tě, Izraeli, jen tak vydat? Obrací se ve mně srdce, rozněcuje soucit. (Oz 11,8)
Jako že jsem živ, nechci smrt hříšníka, ale aby se obrátil a žil. (Ez 33,11)
Otče, odpusť jim. (Lk 23,34)
Úvaha:
V celé Bibli se vedle zjevení Boží moci odhaluje ještě zjevení Boží slabosti. Tato slabost je spojena s tím, co Písmo nazývá „milosrdné srdce našeho Boha.“ Příčinou Boží slabosti je tedy jeho láska k člověku. Je to mateřská láska „par excellence“.
Kristovo umučení je nejvyšším zjevením Boží slabosti, je zjevením toho, co Otec trpí kvůli člověku. Lidé na kříži přemohli Boha, ale jen na malý okamžik. Kříž se stal Boží mocí, moudrostí, vítězstvím. Bůh zvítězil, ale neodložil přitom svou slabost, dokonce ji snášel až do krajnosti. Ve slovech: „Otče, odpusť jim“ je obsažena všechna Boží moc a svatost. Jsou to slova smíření, které začíná ihned v blízkosti kříže u lidí, kteří Krista křižovali. Ježíš se za ně modlil s celou svou autoritou a Otec nemohl nevyslyšet tuto jeho modlitbu v okamžiku smrti. Protože se Ježíš přimlouval za hříšníky : „Otče, odpusť jim“, dal mu Bůh zástupy jako dědictví.
Srdce Ježíšovo, smírná oběti za naše hříchy, smiluj se nad námi.
