Prosba za kněžství s Cantalamessou – My kážeme Krista ukřižovaného (IX.)
- Bůh se v Kristu znovu stal Pánem – skrze stvoření a skrze vykoupení. Bůh se ujal vlády z kříže!
- Ježíš je můj Pán, je důvod mého života, jíž žiji pro něho, ne už pro sebe.
- Pokud budu upínat pohled ke službě kněze z jiného důvodu než pro Krista a k Jeho slávě, pak mně samotné kněžštví „sežere“ – zničí.
- Pokud ale budu hluboce spojená s tím, který se stal jedním z nás a k Jeho slavě, pak Bůh v nás oslaví Své jméno!
9. den KAŽDÝ JAZYK AŤ HLÁSÁ, ŽE JEŽÍŠ KRISTUS JE PÁN
Písmo svaté:
Kristus byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu jméno nad každé jiné jméno. Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán. (Flp 2,8–11)
Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými. (Řím 14,9)
Úvaha:
Slovem Pán se přesně míní jméno, které označuje Boží bytí. Otec dal Kristu – i jako člověku – své vlastní jméno a svou moc. Ježíš je Pán ke slávě Boha Otce, je ten, který je, Živý.
Tuto víru zdědila církev od apoštolů, tato víra posvětila její začátky a utvářela její bohopoctu. Bůh byl Bůh a Otec dřív, než existoval svět, andělé a lidé, ale ještě nebyl Pán. Stává se Pánem až od okamžiku, kdy existují tvorové, kterým panuje a kteří svobodně přijímají toto panování. Toto Boží panství, rozvrácené hříchem, bylo obnoveno poslušností Krista, nového Adama. Bůh se v Kristu znovu stal Pánem – skrze stvoření a skrze vykoupení. Bůh se ujal vlády z kříže!
Ve větě „Ježíš je Pán“ je také aspekt subjektivní. Tímto prohlášením vstupuji svobodně do sféry jeho vlády. Ježíš je můj Pán, je důvod mého života, jí žiji pro něho, ne už pro sebe.
Nestačí však, aby jazyk vyznával, že Ježíš je Pán. Je také zapotřebí, aby pokleklo každé koleno a aby se každý s láskou podřídil této skutečnosti.
Srdce Ježíšovo, hodné veškeré chvály, smiluj se nad námi.
