Novena k Duchu svatému – body k zamyšlení (pátý den)
Takové rozhodnutí, ve kterém necháme aby nás Duch svatý usvědčil z hříchu, totiž nechat Ho, aby se zmocnil naši slabosti, chce odvahu. Této odvaze říkáme POKORA.
Pokora je pravda o tom, kdo jsem a jaký jsem. Pokora dává sílu postavit se vlastnímu hříchu. Pokora mi dává odvahu důvěřovat Bohu, že mne neodsoudí, ale osvobodí!
Pátý den: Usvědčování z hříchů a odpuštění
1) Texty Písma svatého
Jan 16,8-9:
A on, až přijde, usvědčí svět ze hříchu, ze spravedlnosti a ze soudu. Hřích je v tom, že ve mně nevěří.
Zach 12,10:
Na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyliji Ducha milosti a proseb o smilování.
2) Zamyšlení
Přijmout Ducha svatého a nechat ho v sobě působit znamená také rozejít se s hříchem, s hříšnými postoji a nechat se z hříchu usvědčovat. Náš největší hřích však není většinou nějaký skutek, ale náš život fakticky bez Boha, kdy se řídíme pouze svou vůlí, žijeme ze své síly, podle svých představ a ve středu svého života máme svoje já, kolem kterého se točí naše zájmy. Duch svatý, který chce přijít v plnosti do našeho života, nás usvědčuje z této sebestřednosti, samolibosti a pýchy, jíž se projevuje naše faktická nevěra. Život podle naší vůle a ne podle vůle Boží, z naší síly a ne ze síly Ducha, nazývá apoštol Pavel životem podle těla. „Nuže, bratři, nejsme vázáni povinnostmi k tělu, že bychom museli žít, jak chce tělo. Žijeme-li totiž tak, jak chce tělo, musíme umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít“ (Řím 8,12-13). Život v dobrovolné závislosti na Bohu není snadný, ale je krásný. Každý z nás se musí rozhodnout a denně rozhodovat, kdo bude ve středu jeho života, jestli on sám, nebo Bůh, který dává svou milost pokorným a Ducha svatého těm, kdo ho poslouchají (srov. Sk 5,32).
3) Uvedení do modlitby Chval Pána za to, že přišel, aby nás vykoupil a vynesl na světlo věci skryté, abychom více nechodili v temnotě. Děkuj mu za dar poznání vlastní hříšnosti a ubohosti, sebestřednosti, samolibosti a nevěry. Děkuj za dar odpuštění. Pros za odpuštění především své neochoty přiznávat svůj hřích, nechat se usvědčovat z hříchu a měnit životní postoje. Pros o Ducha svatého, který usvědčuje i odpouští, o Ducha proseb o smilování, o Ducha pravého pokání.